Veřejné pečení ve Štolmíři

Ne každý z našich předků byl majetný, aby si mohl dovolit vlastní pec, a tak byla pec veřejná a upéci chleba si mohl každý. Dnes ne každý si může "tisknout" peníze, a tak máme fondy. Jsou ale vždy jen pro potřebné?

Přiznám se, nejsem příznivcem dotací. Tento názor je dán nejen mým pohledem na svět, ale také zkušenostmi z oblasti mé práce. Tedy také zájmu o kongresová centra, hotely, restaurace, resorty, nejrůznější zážitkové, sportovní nebo naučné areály. Můj smysl pro fér hru neumí přijmout cokoliv, co křiví a deformuje podmínky a ještě se na tom musím podílet i ze svých daní. Uznávám, že pro mnoho projektů veřejného zájmu z pohledu vědomostí, poučení, poznání nebo i vyžití jde o myšlenku dobrou a hodnou chvály. Jenže v praxi se pak setkávám s projekty, které ničemu a nikomu neslouží, s projekty, ve kterých se utopilo neskutečně peněz a u kterých často zůstává rozum stát, k čemuže to je. Tedy nezůstává, jen nebere, kolik lidí se tím vědomě živí na úkor jiných a také těch, kteří ze svých příjmů vytvářejí opravdové hodnoty.

A když narazím na projekt a lidi kolem něj, kteří mají snahu i drajv obohatit jiné, tak mě to zaujme a potěší. Třeba právě projekt, jehož součástí je i zmíněná veřejná pec.

Veřejné obecní pece byly původně určeny nemajetným občanům, kteří si nemohli dovolit postavit vlastní pec doma. Na pečení se obvykle domluvilo více rodin najednou. K vyhřáté peci si pak hospodyňky přinášely už jen připravené vykynuté těsto v ošatkách a odnášely si upečený chléb, který vydržel i týden. Aby se pec správně "natopila" muselo se začít "natápět" už den předem. Sám si dovedu živě představit, že samotného večerního a nočního natápění se ochotně zhostili muži za podpory nějakého lahodného moku. Po dohoření dřeva, druhý den kolem 10. hodiny ráno by měla být pec roztopena na cca 320 oC. Po vymetení a vytření vodou je vše připraveno na pečení. Teplota pece v té chvíli je mezi 250 a 270 oC. Chleba je pak upečen asi za 45 minut, dalamány za 15. V peci vedle domácího kváskového chleba a dalamánků se dají péci později i koláče, buchty a jiné pečivo. Veřejné pece se nacházely v obcích a osadách po celé Evropě především ve středověku. Tam, kde nebyly veřejné pece, se chodilo péci za poplatek k rodinám, které pece měly. V Čechách a na Slovensku se ve veřejných pecích v některých osadách peklo ještě na počátku druhé poloviny dvacátého století.

Nyní je v Čechách jen pár obecních pecí, sám jsem objevil na internetu dvě. A jednu z nich, ve Štolmíři u Českého Brodu, jsme navštívili u příležitosti oslav 580. výročí povýšení Českého Brodu na královské město. Štolmířská chlebová pec byla vystavena v roce 2013, jako replika barokní veřejné obecní pece z 18. století, pecařem Jaroslavem Závackým z Hranic v Čechách, který jako jeden ze dvou pecařů v České republice staví pece starým způsobem z pálených cihel a bez použití šamotu. Zajímavostí je, že při prvním roztopení si má pec po naakumulování tepla "odfouknout" a prasknout. Pokud by ale praskla v hlavní klenbě, tak by se musela zbourat a postavit znovu. Štolmířská pec praskla podél základní konstrukce od dvířek dolů, tedy na "správném místě".

Než se upekly dalamánky, ochutnali jsme pár dobrot, které připravili doma místní obyvatelé a za drobný příspěvek je nabízeli hostům. Vedle nejrůznějších chuťovek a sladkostí byla k mání např. i domácí svíčková s domácím knedlíkem nebo kotlíkový guláš dotažený nad plechovými neckami s vysypaným žhavým popelem z pece. K pití byly nejen domácí limonády, ale také místní, ve stodole ve velkých "zavařovacích" hrncích připravované, pivo, jaké jste určitě ještě nikdy neochutnali.

Jistě by se našlo dost aktivních "úředníků", kteří by se mohli zajímat o předpisy, schvalování, povolení, účtování ve jménu obecného blaha. Já bych v tomto případě řekl ve jménu záhuby tradic, lidské dobrotivosti, tvořivosti, šikovnosti a pracovitých rukou. Ostatně, každý si může raději někde koupit salám bez masa, chemické limonády plné cukru a jiné normám vyhovující "dobroty". Nemám nic proti čistotě, kvalitním surovinám, pořádku a také to od všech dodavatelů očekávám, ale naštěstí já mohu hodnotit podle rozumu, svých smyslů a ne podle norem. A čerstvě pečený dalamán z kváskového těsta z obecní pece pro nemajetné opravdu v supermarketu nekoupíte. Alespoň ne tak voňavý a chutný.

Na závěr odpoledne jsme v sousedícím barokním kostele sv. Havla ještě vyslechli koncert pražského vokálního seskupení Prážata a Resonance. Tento pěvecký sbor má ve svém širokém repertoáru písně od starých gotických, renesančních a barokních přes lidové až po spirituály a současné populární. Sbor má za sebou celou řadu vystoupení nejen po celé Evropě, ale např. i koncertní turné po USA. Potěšilo mě, že i představení tradičního sboru v kostele může být netradiční a výběrem svého repertoáru pestré a po celou dobu sledované v napětí a očekávání.

Celou akci zorganizovalo a štolmířskou pec nechalo vystavět občanské sdružení M’AM’ALOCA v rámci projektu kulturně-environmentálního centra Štolmíř, který vznikl se záměrem spojit místní jedince v pospolitost i s jejich historií, zvyky a regionem. Za tímto účelem postupně rekonstruují místní usedlost, která se stává dějištěm řady aktivit, pro které ve Štolmíři dosud chybělo zázemí. Jednou z nich je také veřejné pečení, které se koná jednou měsíčně od dubna do listopadu. A co za to? Pro organizátory jen pocit dobře odvedené práce a radost z pohody a radosti návštěvníků, kteří si ten den dobře užili a odešli nejen spokojeni, ale také o něco chytřejší. Sám vím, že to "jen" není rozhodně málo.

Na závěr, po zodpovězení otázek "Kde" a "Co", odpověď také pro všechny, kteří mají co do činění s firemními a skupinovými akcemi, na otázku "Proč". Mnohé to již jistě napadlo, je to zajímavé a netradiční téma pro firemní akci nebo teambuilding. Jedna skupina má na starost topení, druhá přípravu těsta a pečení, případně třetí skupina doprovodný catering - pomazánky a jiné pokrmy. Vše dokážete zvládnout, mnohému se přiučíte a mnohé poznáte, určitě se pobavíte a pochutnáte si. Program se dá doplnit i o další aktivity nebo dílny v areálu usedlosti. Např. o keramickou dílnu nebo tkaní na historickém i moderním stavu. V případě občanského sdružení M’AM’ALOCA budete v dobrých rukou pro věc zapálených lidí, kteří pro Vaši akci udělají vše, aby si ji všichni hosté nejen užili, ale aby také odešli plni zajímavých informací a poznání.

Fotogalerie:

Napište nám

Napište nám

Jméno:
Email:
Telefon:
Zpráva:
Opište kód: captcha